Newsletter

Převod majetku mezi generacemi (3. díl)

Svěřenské fondy a nadační fondy jako nástroje mezigeneračního předání majetku

V předchozím díle jsme se věnovali možnostem, jak majetek převést za života (darování) nebo pro případ smrti (pomocí zákonné posloupnosti, dědické smlouvy, závěti nebo odkazu). Tyto nástroje umožňují určit, kdo a co po vás zdědí, ale mají také svá omezení, zejména pokud chcete majetek dlouhodobě ochránit, spravovat podle přesně daných pravidel nebo předcházet jeho rozdrobení.

V dnešním díle si proto představíme svěřenský fond a nadační fond – dva právní instituty, které mohou hrát klíčovou roli při strategickém mezigeneračním plánování.

Svěřenský fond

Svěřenský fond vzniká vyčleněním části majetku zakladatele z jeho vlastnictví, přičemž takto vyčleněný majetek nemá vlastníka a je spravován svěřenským správcem ve prospěch obmyšlených osob. Právním základem fungování svěřenského fondu je statut vydaný zakladatelem ve formě veřejné listiny, který upravuje zejména účel fondu, rozsah vyčleněného majetku, pravidla jeho správy a podmínky plnění ve prospěch obmyšlených. Okamžikem vyčlenění majetku zakladatel k tomuto majetku definitivně pozbývá vlastnické právo a tento majetek současně nepodléhá dědickému řízení.

Hlavní výhodou svěřenského fondu je vysoká míra flexibility a soukromí. Zakladatel může nastavit pravidla správy majetku i podmínky jeho vydávání obmyšleným osobám, a to například s ohledem na jejich věk, dosažené vzdělání, rodinnou situaci nebo splnění dalších předem stanovených kritérií. Veřejně jsou přitom evidovány pouze základní údaje o fondu, zatímco konkrétní nastavení vztahů mezi zakladatelem, správcem a obmyšlenými zůstává neveřejné.

Svěřenský fond je proto vhodným nástrojem zejména pro ochranu rozsáhlejšího rodinného majetku, rodinných podniků či nemovitostních portfolií, a to především v situacích, kdy je cílem zajistit dlouhodobou správu majetku, zabránit jeho rozdrobení nebo omezit riziko rozprodeje. Často se využívá také tam, kde má zakladatel obavu z budoucích osobních či podnikatelských rizik a chce majetek oddělit od svého osobního jmění.

Nevýhodou svěřenského fondu je vyšší náročnost na právní nastavení, neboť špatně formulovaný statut může vést k nežádoucím důsledkům. Současně je třeba počítat s náklady na založení a průběžnou správu fondu, a proto se tento nástroj zpravidla nevyplatí pro menší nebo majetkově jednoduché struktury.

Nadační fond

Nadační fond je právnická osoba, která je vlastníkem majetku a nakládá s ním v souladu se zakládací listinou a stanoveným účelem. V kontextu rodinného plánování slouží především k dlouhodobé ochraně rodinného majetku a k nastavení jasných, předvídatelných pravidel jeho užívání a rozdělování mezi budoucí generace, například za účelem podpory vzdělání, bydlení či podnikatelských aktivit členů rodiny.

Oproti svěřenskému fondu nabízí nadační fond stabilní institucionální strukturu a právní subjektivitu, díky níž může fungovat desítky let i po smrti zakladatele, aniž by byl závislý na konkrétních osobách. Zároveň umožňuje efektivně zabránit vstupu třetích osob, například partnerů potomků, do majetkových vztahů a zajistit, aby byl majetek využíván výhradně v souladu s vůlí zakladatele.

Nevýhodou nadačního fondu je nižší míra soukromí, jelikož je zapisován do veřejného rejstříku a má povinnost zveřejňovat účetní závěrku. S tím souvisí také vyšší administrativní náročnost a skutečnost, že účel fondu je závazný a jeho změna je možná pouze ve velmi omezeném rozsahu.

Shrnutí

Svěřenský fond i nadační fond představují účinné nástroje mezigeneračního předání majetku, každý však s odlišnou právní konstrukcí a logikou fungování. Zatímco svěřenský fond nabízí vysokou míru flexibility a soukromí při nastavování pravidel správy a plnění, nadační fond poskytuje právní subjektivitu a dlouhodobou stabilitu jasně strukturovaného uspořádání majetkových vztahů. Volba vhodného řešení vždy závisí na konkrétních cílech zakladatele, velikosti a povaze majetku, požadované míře kontroly nad jeho budoucím využitím a ochotě nést administrativní a provozní náklady.

Povinný příspěvek zaměstnavatele na DPS pro zaměstnance v rizikových kategoriích

Počínaje 1. 1. 2026 vznikla nově povinnost pro zaměstnavatele zaměstnávající zaměstnance v rizikových kategoriích povolání 3. a 4. třídy (např. svářeči, lesníci, čistě noční práce, horníci, těžký průmysl) přispívat těmto zaměstnancům na penzijní produkty podporované státními příspěvky – DPS a penzijní připojištění.

S ohledem na tento fakt se zejména DPS pro tyto zaměstnance jeví jako zajímavá alternativa, kdy spoření v rámci DPS je velmi výhodně podporováno zaměstnavatelem a to pomáhá vytvářet vyšší objem prostředků pro klienta a umožní Vám navýšit množství AUA pod správou v rámci produktů DPS.

Aktuálně nabízí provizi za péči (obdoba mng fee) z penzijních společností např. Conseq, ČSPS, KB.

Pavel Staňo

Znepřístupnění Evidence skutečných majitelů od prosince 2025

Důvody a praktické dopady pro finanční poradce.

Dne 17. prosince 2025 došlo k významné změně v rejstříku Evidence skutečných majitelů (https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik). Ministerstvo spravedlnosti znepřístupnilo veřejnou část. Do výše zmíněného data si mohl kdokoli bez omezení ověřit, kdo je skutečným majitelem konkrétní společnosti, svěřenského či nadačního fondu, nyní se k údajům dostanou pouze vymezené subjekty. Konkrétně se jedná o:

• samotné evidované osoby,

• orgány veřejné moci,

• povinné osoby podle AML zákona (např. banky, advokáti, notáři, auditoři, SAB apod.),

• případně další osoby, které prokážou oprávněný zájem stanovený zákonným postupem.

Tato změna má dopad zejména v souvislosti s plněním povinností podle AML legislativy, kdy jsou ze strany SAB servisu u rizikových subjektů a obchodů vyžadovány údaje o skutečných majitelích společností, s nimiž jsou uzavírány obchody.

Hlavním důvodem znepřístupnění této evidence (ESM) je především ochrana práva na soukromí a osobních údajů skutečných majitelů. Česká republika tím reagovala zejména na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a na vývoj unijní AML legislativy, která již veřejný přístup k těmto údajům nevyžaduje, jelikož označila plošný veřejný přístup k údajům o skutečných majitelích za nepřiměřený zásah do základních práv fyzických osob. Současně se ukázalo, že otevřená databáze představuje zvýšené bezpečnostní riziko i z pohledu zneužití dat. Změna rovněž zapadá do evropského trendu, kdy se upouští od plně veřejných registrů a přechází se ke kontrolovanému přístupu pouze pro oprávněné subjekty.

Je důležité zdůraznit, že Evidence skutečných majitelů jako taková nezanikla. Společnosti, svěřenské fondy i nadační fondy mají i nadále povinnost mít údaje v evidenci správné, úplné a aktuální, přičemž kontrolní a sankční mechanismy zůstávají zachovány. Rozdíl spočívá v tom, že informace primárně slouží k účelům prevence praní peněz a kontroly ze strany oprávněných subjektů.

Nepřístupnost Evidence skutečných majitelů v praxi zvyšuje význam práce s obchodním rejstříkem, který zůstává základním a veřejně dostupným zdrojem informací. Pokud je společníkem právnická osoba, je potřeba v obchodním rejstříku postupovat po jednotlivých úrovních vlastnictví a řetězit vlastnickou strukturu až k fyzické osobě, která má rozhodující vliv. Tento postup je běžný, dlouhodobě akceptovaný, a pokud je podložen dokumentací, také obhajitelný při případné kontrole.

U složitějších struktur mohou hrát významnou roli zakladatelské dokumenty, společenské smlouvy, stanovy či akcionářské dohody. Tyto dokumenty mohou odhalit například rozdílná hlasovací práva nebo formy ovládání, které nejsou na první pohled patrné z veřejných rejstříků.

Jan Šindler

Superdávka

MPSV zavedlo od 1. října 2025 tzv. superdávku, která má sjednotit některé druhy dávek sociální podpory do jedné. Může se stát, že některý Váš klient bude řešit životní situaci, kdy bude potřebovat pomoc, proto níže uvádíme informace o této nové dávce.

Co je superdávka?

Superdávka slučuje několik samostatných dávek sociální podpory do jedné, a sice příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. V rámci posuzování nároku na superdávku a určení její výše vyhodnocuje MPSV sociální situaci jednotlivce anebo domácnosti prostřednictvím tzv. příjmového a majetkového testu.

Co je majetkový test?

Majetkový test je kritériem pro posouzení nároku na superdávku a umožňuje vyhodnocení majetkové situace domácnosti. V rámci majetkového testu se řeší vlastněné nemovitosti pro bydlení, za které se považují stavba pro bydlení (rodinný dům), jednotka, rekreační objekt (chata) nebo pozemek, jehož součástí je stavba pro bydlení. Domácnost může mít maximálně jednu nemovitost, v níž bydlí, a dále jednu další, ale ta je tolerována maximálně po dobu 3 let ode dne podání žádosti o dávku. Dále nevznikne nárok na superdávku, pokud domácnost vlastní více než jeden automobil na zletilého člena domácnosti. Posledním kritériem je hledisko úspor, přičemž nárok na superdávku nevznikne v případě, že úspory domácnosti (souhrnně všech jejích členů) přesahují částku ve výši dle tabulky níže:

Za úspory se považují „peněžní prostředky“. Do nich spadají prostředky na bankovních účtech u bank a jiných obdobných institucí (např. platební instituce). Do peněžních prostředků nespadají prostředky na stavebku, státem podporovaných penzijních produktech, prostředky získané z fundace nebo dobrovolných sbírek (charitativní příspěvky). Zákon se vůbec nezmiňuje o investicích a cenných papírech, jejichž držení by se z tohoto důvodu nemělo započítávat do peněžních prostředků. Zde pozor na případné odkupy, kdy se příchozí příjmy na účtu započítají.

A jak je to s příjmy klienta?

V rámci výpočtu výše superdávky za jednotlivé dílčí oblasti je pak základním kritériem tzv. rozhodný příjem. A co se rozumí rozhodným příjmem? Dle zákona o dávce státní sociální pomoci se za příjem považují příjmy, které jsou předmětem zdanění a nejsou osvobozeny od daně. Příjmy se počítají z rozhodného období, což jsou 3 kalendářní měsíce předcházející žádosti.

Jak tedy se superdávkou pracovat?

Pokud je klient příjemcem superdávky, rozhodně doporučujeme v případě jakéhokoliv poradenství vyhodnotit případné dopady do sféry klienta. Stejně tak doporučujeme postupovat v případě klientského servisu, zda se nezměnily okolnosti a nemohl kupříkladu vzniknout nárok na superdávku.

A v neposlední řadě může být zejména v začátcích příhodné využít i konzultace s příslušným úřadem práce v konkrétních či složitějších otázkách. Informace jsou dostupné např. i zde: https://www.mpsv.cz/superdavka.