Newsletter

Převod majetku mezi generacemi (2. díl)

Jak majetek převést efektivně a podle svých představ

V předchozím díle jsme se věnovali tomu, co se stane, pokud vlastník majetku nepodnikne žádné právní kroky a spoléhá na zákonnou dědickou (intestátní) posloupnost.

Dnes se podíváme na možnosti, jak majetek aktivně převést, a to buď za života (darování), nebo pro případ smrti (dědická smlouva, závěť, odkaz).

1. Darování

Darování se uskutečňuje prostřednictvím darovací smlouvy, která je nejen projevem vůle dárce dar poskytnout, ale také projevem vůle obdarovaného dar přijmout. Bez tohoto přijetí nelze dar převést.

Zákon vyžaduje písemnou formu darovací smlouvy v případech, kdy je předmětem daru věc zapsaná do veřejného seznamu (např. katastru nemovitostí).

Dar lze odvolat pouze ve dvou případech:

• Pro nouzi – pokud dárce po darování nemá prostředky na vlastní nutnou výživu či výživu osoby, o niž pečuje.

• Pro nevděk – pokud obdarovaný úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížil dárci způsobem, který zjevně porušuje dobré mravy.

Darovací smlouvu je možné sepsat buď svépomocí (v takovém případě se doporučuje tzv. legalizovat neboli úředně ověřit podpisy), nebo u advokáta či notáře. 

Daňové aspekty 

Darovací daň už dnes oficiálně neexistuje, od roku 2014 spadá pod klasickou daň z příjmů jakožto bezúplatný příjem. Fyzické osoby platí 15 % (popřípadě 23 %), právnické osoby 21 %. Mnoho darů je však od daně osvobozeno, a to zejména v případě, že

• existuje přímý příbuzenský vztah (rodiče, děti, vnuci, manželé),

• jde o příbuzné v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety, zeťové, snachy, manželé rodičů apod.),

• dárce a obdarovaný žijí alespoň rok ve společné domácnosti a pečují o ni nebo je obdarovaný na dárce odkázán výživou.

2. Dědická smlouva

Dědická smlouva je pořízení pro případ smrti, které se od závěti liší tím, že jde o dvoustranné právní jednání, zatímco závěť je jednáním jednostranným. Zůstavitel povolává druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice či odkazovníka a druhá strana toto povolání přijímá.

Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny – notářského zápisu. Uzavřít ji může pouze zletilý a plně svéprávný zůstavitel. Smlouvu nelze jednostranně odvolat ani zrušit, což dává smluvním dědicům vyšší, i když ne absolutní jistotu budoucího dědění. 

Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti – 1/4 musí zůstat volná pro jiné pořízení (např. závěť).

Zrušení dědické smlouvy je možné pouze dvoustranně, a to buď zrušením bez dalšího, nebo uzavřením nové dědické smlouvy, opět vždy ve formě notářského zápisu.

3. Závěť

Závěť je odvolatelný jednostranný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ smrti zanechává jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti. Pomáhá předejít majetkovým sporům mezi dědici.

Nejjistější je závěť pořídit ve formě notářského zápisu – poskytuje největší právní jistotu. Originál zůstává uložen u notáře a informace o pořízení závěti se zapisují do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti. Dále lze uzavřít závěť tzv. vlastnoručně anebo jinak než vlastnoručně (nutnost dvou svědků). 

Zůstavitel může závěť kdykoli zrušit – pořízením nové závěti, odvoláním nebo například zničením listiny. Zvláštním případem je vrácení notářského zápisu pořizovateli.

4. Odkaz

Odkaz představuje zřízení pohledávky na vydání určité věci vůči dědici. Typicky jde o situaci, kdy zůstavitel v závěti uloží dědici povinnost vydat konkrétní věc jiné osobě – odkazovníkovi. Předmětem odkazu může být jedna konkrétní věc, více věcí určitého druhu nebo i zřízení určitého práva.

Zákon stanoví, že každému dědici musí zůstat z hodnoty jeho dědictví alespoň ¼ nezatížená odkazy.

Odkazovník není dědicem – je věřitelem dědice a právo na odkaz vymáhá mimo pozůstalostní řízení. Na rozdíl od dědice se tedy neúčastní pozůstalostního řízení.

Aktivní plánování převodu majetku umožňuje vlastníkovi rozhodnout, kdo, kdy a jakým způsobem majetek získá, a zároveň předchází mnoha sporům a právním komplikacím. Každý z popsaných institutů má své výhody, nevýhody a právní specifika, správná volba proto závisí na konkrétní rodinné a majetkové situaci. Pro lepší orientaci jsme si pro vás připravili přehlednou tabulku:

V dalším díle se podíváme na převod majetku formou svěřenského fondu a nadačního fondu – nástrojů, které umožňují zachovat majetek pohromadě, zajistit jeho správu podle přesně stanovených pravidel a chránit jej před vnějšími vlivy.

Autor: Kateřina Nová

Úprava práv mezi společníky

Pokud podnikáte nebo se ve své praxi setkáváte s podnikateli, určitě jste narazili na situaci, kdy buď dochází k neshodám mezi společníky/akcionáři, nebo kdy chce více osob začít společný podnikatelský záměr, ale mají obavy, zda nebudou poškozeny a vše půjde podle jejich původní domluvy. Jak tuto situaci ošetřit?

Obecně lze z právního hlediska rozdělit řešení úpravy práv společníků do dvou rovin, a to do roviny společnosti samotné (např. s. r. o., a. s.), kdy může být úprava vtělena do společenské smlouvy (listiny zakládající společnost), nebo do roviny samostatné smlouvy mezi společníky/akcionáři označované jako SHA – shareholders agreement.

Společenská smlouva (u a. s. stanovy) upravuje práva společníků (spoluvlastníků) společnosti. Společenská smlouva je uložena ve sbírce listin a je veřejně dostupná. V této rovině lze typicky upravit hlasovací práva, způsob rozdělování zisku a omezení zcizení (převedení) podílu. Lze si zvýšit kvórum účasti nebo počet hlasů potřebných pro přijetí určitých rozhodnutí na valné hromadě či upravit práva související s vlastnictvím společnosti (podílem ve společnosti). Úpravou související s podílem ve společnosti může být např. možnost vlastníka určité výše podílu jmenovat jednoho z členů statutárního orgánu nebo nemožnost přehlasování na valné hromadě ve stanovených oblastech (právo veta).

Alternativou nebo nástavbou je úprava práv a povinností spoluvlastníků v rámci separátní dohody (SHA). Zde se společníci zavazují chovat v určitých situacích smluveným způsobem (zejména při jednání na valné hromadě). SHA není oproti společenské smlouvě veřejně dostupná (není ve sbírce listin), lze v ní tedy upravovat i velmi konkrétní situace. SHA může dobře sloužit např. pro případy odprodeje společnosti jako celku (drag-along, tag-along), konkrétní úpravy patových situací, budoucího vývoje a směřování, závazku na připuštění dalších akcionářů, ukončení účasti společníka apod. S určitou formou SHA se vždy lze setkat v rámci start-upů a investic formou venture kapitálu a povětšinou i u velkých společností, které jsou vlastněny více osobami. Nevýhodou SHA je její vymahatelnost, kdy je zapotřebí buď upravit sankční mechanismy, nebo se domáhat jejího splnění soudní cestou.

Autor: Pavel Staňo

Čestné prohlášení o souběhu činností

V poslední době se stále častěji setkáváme s chybně vyplněnými čestnými prohlášeními o souběhu činností. Připravili jsme pro vás proto tento přehled, který vám s jejich správným vyplněním pomůže a zároveň vám ušetří čas.

Čestné prohlášení se týká situací, kdy jedna (fyzická) osoba působí současně pro SAB servis i pro jiného zprostředkovatele. Z pohledu ČNB je taková situace nežádoucí, protože při ní může docházet k souběhu činností a střetu zájmů, kdy regulátor spatřuje problém v tom, že poradce může upřednostnit výši odměny před zájmy klienta, a dále může docházet k matení klientů, kdy není zřejmé, který zprostředkovatel za vaše jednání odpovídá. Jako SAB servis jsme povinni toto jednání ověřovat a sledovat.

Tato situace může nastat, pokud jste:

1. jednatelem nebo zaměstnancem právnické osoby, která je vázaným zástupcem SAB servisu, a zároveň jste v tomtéž postavení, tedy jednatelem nebo zaměstnancem jiné právnické osoby, která je vázaným zástupcem registrovaným pod jiným zprostředkovatelem (např. Broker Trustem, Partners apod.), 

2. vázaným zástupcem fyzickou osobou u SAB servisu a zároveň jinde působíte jako zaměstnanec nebo jednatel jiného subjektu, který je registrován pod jiným zprostředkovatelem,

3. jednatelem nebo zaměstnancem právnické osoby, která je vázaným zástupcem SAB servisu, a zároveň jste pod jiným zprostředkovatelem registrováni přímo jako vázaný zástupce fyzická osoba.

Jak bylo řečeno výše, problém nastává tehdy, když jednu a tutéž činnost vykonáváte u více zprostředkovatelů.

Na základě výše vysvětlených situací je potom potřeba správně vyplnit čestné prohlášení, kde odpovídáte na dvě otázky:

1. jsem pracovníkem, tj. zaměstnancem, jednatelem, popř. jiným členem statutárního orgánu vázaného zástupce SAB servis s.r.o. 

• ANO – máte společnost právnickou osobu, která je vázaným zástupcem SAB servisu, a jste jednatelem této společnosti

• ANO – jste zaměstnancem společnosti právnické osoby, která je vázaným zástupcem SAB servisu

• NE – jakákoli jiná situace

2. jsem jakožto fyzická osoba vázaným zástupcem SAB servis s.r.o.

• ANO – pod SAB servisem působíte jako vázaný zástupce fyzická osoba

• NE – jakákoli jiná situace

V případě dotazů nebo pochybností se neváhejte obrátit na právní oddělení SAB servisu na adrese pravni.pomoc@sabservis.cz.

Autor: Jan Šindler