Newsletter

Konkurenční omezení
ve smlouvách o spolupráci

Na poradenském trhu se setkáváme s velmi rozdílným přístupem k poradcům a klientským kmenům v rámci pravidel spolupráce upravených ve smlouvě o spolupráci. Každá poradenská společnost (ať již pooly, multi-levely, nebo interky) k tomu přistupuje odlišně. Některé společnosti mají tendenci si přivlastňovat struktury a klientské kmeny, zatímco jiné volí svobodnější přístup. Níže shrneme základní fakta k tématu konkurence a její úpravě ve smlouvě o spolupráci. Co je z legislativního pohledu klientský kmen?

Jako první věc je potřeba si vymezit, co je klientský kmen, a práva z něj vycházející. Klientský kmen je tržní konstrukt, který vychází z práv a povinností vyplývajících ze správy produktů jednotlivých klientů. Mezi práva patří zejména provize z produktů a mezi povinnosti činnosti související se zprostředkováním. Vzhledem k vymezení institutu vázaného zástupce, který jedná jménem zastoupeného (poradenská společnost), vyplývají práva přímo zastoupenému, tedy poradenské firmě, a to včetně správy klientského kmene. Jak je s klientským kmenem nakládáno, pak závisí na smlouvě o spolupráci a vnitřních předpisech zastoupeného. Pro případy ukončení spolupráce se objevují nejčastěji dva prostředky, a to konkurenční doložka a zákaz oslovování klientů.

Konkurenční doložka je poměrně běžná a může mít různé podoby. Stojí na principu, že se poradce zaváže nevykonávat po určitou dobu konkurenční činnost, a to buď jako fyzická osoba, společník právnické osoby, nebo statutární orgán právnické osoby. Zákaz konkurence je většinou platný po dobu trvání spolupráce (platnosti smlouvy). Po ukončení spolupráce se situace mění. Zákon sice nevyžaduje podmínku protiplnění za konkurenční doložku, judikatura však tuto podmínku v některých případech dovodila. Za určitých okolností tedy lze konkurenční doložku, která zakazuje konkurenční činnost po skončení spolupráce, považovat za neplatnou, pokud chybí protiplnění za nevykonávání konkurence. Tato úprava je z judikatury, je tedy třeba ji vykládat obezřetně a individualizovat v jednotlivých případech. Pokud se s tímto případem při své akviziční činnosti setkáte, doporučujeme obrátit se na nás na e-mailu pravni.pomoc@sabservis.cz. Vše pečlivě projdeme, analyzujeme a vymyslíme nejvhodnější postup „přetažení“ poradce.

Další oblastí je zákaz oslovování klientů po ukončení spolupráce (přetahování kmene). V této oblasti je třeba aktivní chování ze strany poradce, který musí oslovovat klienty (prokazatelně) za účelem jejich převedení pod jinou poradenskou společnost. Porušení této povinnosti (zákazu) musí být průkazné, kdy lze použít jako důkaz např. písemnou komunikaci nebo svědectví klienta. Pokud se sám klient rozhodne pokračovat ve spolupráci s poradcem bez aktivního oslovení, jedná se o rozhodnutí klienta, které má přednost před domluvou či úpravou mezi poradenskou společností a poradcem. Důkazem takového rozhodnutí klienta může být i zaškrtnutí klienta jako iniciátora schůzky v záznamu z jednání. Při ukončování spolupráce je každopádně vhodné řešit komunikaci velmi opatrně a při hromadné komunikaci využívat obecné fráze, které nejsou zjevně navádějící (např. informovat o odchodu). Může se jednat např. o formulaci: „Vážený kliente, od xy již nebudu spolupracovat se společností xy na distribuci produktů pod jejím jménem. Činnost budu nadále vykonávat s novým partnerem. Pokud byste se na mě chtěl obrátit, kontaktní údaje zůstávají stejné. S pozdravem xy.“Zde neexistuje univerzální fráze, která by byla dostatečně návodná, ale zároveň i bezpečná, a celkově tedy záleží na konkrétním případě. Pokud poradce kontaktuje klienta (např. telefonicky), nemusí se a priori jednat o porušení zákazu oslovování, ale o plnění řádné péče poradce.

Co se týká přetahování poradců, objevuje se pravidelně zákaz oslovování, kontaktování, dávání nabídek na spolupráci atd. Někdy také i jen předání kontaktu může být v rozporu se smlouvou o spolupráci. Tak jako v úpravě oslovování klientů je potřeba prokázat protiprávní jednání poradce, tedy že došlo k porušení smlouvy o spolupráci. Opět může jako důkaz sloužit např. písemná komunikace či svědectví.

U všech uvedených doložek je problém, že mohou být podloženy smluvní pokutou. V případě uplatnění pokuty ji lze často započíst vůči nároku na výplatu provize (včetně stornofondu). Případný spor lze poté řešit buď domluvou, nebo soukromoprávní žalobou.

Jak je uvedeno v textu, je třeba vycházet z konkrétní úpravy u dané poradenské společnosti. Nelze tedy poskytnout univerzální návod, jak postupovat a tím se zbavit veškerého rizika. Všechna jednání jsou spojena s určitou mírou rizika (pokud tedy nechcete doslovně postupovat podle smluvní úpravy). Za právní oddělení SAB servisu Vám rádi podle našich možností pomůžeme. Jak jsme již uváděli výše, se svým požadavkem se můžete obrátit na pravni.pomoc@sabservis.cz. Pokud byste měli komplikovanou situaci anebo řešili spor, můžeme Vám taktéž poskytnout kontakt na spolupracujícího advokáta, který má velmi dobré zkušenosti s touto oblastí.

Na závěr by bylo vhodné uvést, že SAB servis si nenárokuje klientské kmeny (máme za to, že ty patří poradci) a při odchodu dává možnost si klientský kmen odvést. Konkrétní úprava je ve smlouvě o spolupráci, kterou máte v myDOCK.

Kontrolní zjištění ČNB

V prosinci skončila půl roku trvající velká kontrola České národní banky („ČNB“) zaměřená na všechny čtyři oblasti finančního trhu, tedy pravidla jednání se zákazníky dle zákona:

• o doplňkovém penzijním spoření,

• o distribuci pojištění a zajištění,

• o podnikání na kapitálovém trhu,

• o spotřebitelském úvěru.

Ve všech těchto čtyřech oblastech nám ČNB vytkla nedostatky v záznamech z jednání („ZZJ“). Objevily se „evergreeny“ jako:

Pozdě vypracovaný a/nebo odevzdaný ZZJ. Pamatujte, že ZZJ má ze zákona vzniknout nejpozději v okamžiku, kdy klientovi nějaký produkt doporučíte, tedy určitě předtím, než klient uzavře smlouvu. Bohužel právě na pozdní datum v ZZJ poradce upozorňujeme i v rámci našich intervencí možná dokonce nejčastěji. Je nutné myslet na to, že pokud datum „nesedí“, pak jsou znehodnoceny prakticky všechny informace, které jste do ZZJ uvedli.

Nedostatečné odůvodnění doporučení. Pamatujte, že v ZZJ je povinnost řádně odůvodnit, proč doporučení odpovídá požadavkům a potřebám klienta, a to konkrétně. Tedy nestačí jen obecné konstatování „odpovídá požadavkům a potřebám“, ale musí tam být vysvětleno „proč“. Příklady odůvodnění, která ČNB zamítla jako nedostatečná:

• „POV“,

• „Klient požaduje POV + HAV“,

• „Klient požaduje pojistit fatální rizika vzhledem k plánovanému úvěru“,

• „Doporučuji zajistit rodinu a rizika v souvislosti s vlastnictvím nemovitosti“.

A jak může vypadat odůvodnění, které je již dostatečně konkrétní? Ohledně „POV“ a „HAV“ jsou detaily v níže uvedeném stanovisku ČNB a navíc přikládáme i tak jeden praktický příklad spolu s dalšími příklady k různým typům produktů:  

• Pro klienta je vhodné povinné ručení s limitem plnění 100 milionů Kč na věcné škody a 100 milionů Kč na škody na zdraví. Tato výše limitů je doporučena, jelikož klient denně dojíždí 50 km do práce po dálnici a často cestuje služebně po Evropě. Vyšší limity poskytnou dostatečnou ochranu v případě závažné dopravní nehody s vážnými následky, což odpovídá klientovu požadavku na komplexní ochranu jeho majetku. Pojistná částka je stanovena na 15 000 Kč ročně, což je přiměřené vzhledem k typu vozidla klienta (SUV střední třídy), jeho věku (35 let) a řidičským zkušenostem (17 let praxe bez nehod). Tato částka také zohledňuje frekvenci a charakter jeho jízd včetně zvýšeného rizika při častých cestách do zahraničí.

• Klientovi doporučuji životní pojištění s krytím trvalých následků úrazu a invalidity, protože je živitelem čtyřčlenné rodiny s hypotékou ve výši 3 miliony Kč. Jeho současné úspory by v případě ztráty příjmu pokryly výdaje rodiny pouze na 3 měsíce. Navrhované pojištění zajistí finanční stabilitu rodiny i v případě vážného úrazu nebo nemoci klienta.

• Klientovi doporučuji investiční životní pojištění s převažující složkou investic do akciových fondů, protože má dlouhodobý investiční horizont (25 let do důchodu), je ochoten podstoupit vyšší riziko pro potenciálně vyšší výnos a požaduje flexibilitu ve výběru prostředků. Tento produkt nejlépe odpovídá jeho cíli vytvořit si dodatečný příjem v důchodu při zachování likvidity části prostředků.

• Klientovi doporučuji kombinaci termínovaného vkladu a spořicího účtu, protože chce uložit 500 000 Kč z prodeje nemovitosti na 2 roky, než začne stavět nový dům. Rozdělení prostředků zajistí vyšší výnos na termínovaném vkladu a zároveň ponechá část peněz snadno dostupnou na spořicím účtu pro neočekávané výdaje spojené s přípravou stavby. Toto řešení odpovídá klientovu požadavku na bezpečné uložení prostředků s částečnou dostupností.

Tyto příklady chápejte opravdu jako příklady, a vůbec ne jako návod na délku. Někdy může být odůvodnění dostatečné, i když bude mít 1–2 věty, jindy si vyžádá více textu. Legislativní pravidla fakticky jen požadují, aby ze ZZJ bylo patrné, jakým způsobem jednání s klientem probíhalo (co požadoval a potřeboval) a který produkt a z jakých důvodů (právě s ohledem na požadavky a potřeby) mu byl doporučen.

V ZZJ byly informace, které si z důvodu nedostatečného odůvodnění doporučení protiřečily. Pamatujte na to, že se může stát, že bude rozpor mezi tím, co klient požadoval a co mu doporučíte. To je v pořádku, ale nakonec je to vždy klient, kdo rozhoduje o tom, co si sjedná, a proto v takovém případě musí být zaznamenáno, že chce něco jiného, než mu bylo Vámi doporučeno. Citujeme příklady nedostatků, které ČNB vytkla:

• Požadavek klienta byl rizikové životní pojištění, ale sjednáno bylo rezervotvorné životní pojištění, aniž by tato změna byla řádně odůvodněna.

• Požadavek klienta byl „Limit plnění / pojistná částka na nemovitost: 1 700 000 Kč“, ale přesto bylo sjednáno pojištění s pojistnou částkou / limitem plnění ve výši „2 332 000 Kč“, aniž by byla tato změna řádně odůvodněna.

ČNB tak konstatovala, že z těchto ZZJ „není možné dostatečně rekonstruovat proces jednání se zákazníkem vedoucí ke sjednání daného pojištění“, resp. že „nelze tak ověřit, zda nastavení pojistné smlouvy odpovídá skutečným požadavkům, potřebám a cílům daného zákazníka“. V ZZJ totiž chybělo řádné odůvodnění doporučení a nebylo v něm ani vyjádření klienta, které by osvětlilo změnu oproti tomu, co klient chtěl původně.

Z šetření stížností na poradce i víme, že poradci mnohdy nevnímají, že porušením zákona je již samotné nedostatečné vyplnění ZZJ, a často si myslí, že by problém mohl nastat teprve tehdy, kdyby doporučili nevhodný produkt nebo ho špatně nastavili. Opak je ale pravdou – klient může mít díky poradci ten opravdu nejlepší produkt, ale jen proto, že ZZJ nebyl náležitě vyplněn, se v očích zákona a ČNB již jedná o pochybení poradce. Tuto domněnku poradců zaznamenáváme právě např. u povinného a havarijního (při)pojištění, které je vnímáno jako jednoduchý produkt, což svádí ke zjednodušování ZZJ. I u tohoto produktu ale pro ZZJ platí stejná pravidla a třeba i pojistná částka je stěžejní informací, s níž poradce musí v ZZJ pracovat, viz toto stanovisko ČNB: K veřejnoprávní odpovědnosti distributora pojištění za zjištění hodnoty předmětu pojištění v případě havarijního pojištění vozidla – https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/stanoviska-k-regulaci-financniho-trhu/RS2024-06/. U tohoto produktu stejně jako u jiného platí, že „je nutné zákazníka informovat o základních parametrech pojištění, jako jsou pojistná hodnota a pojistná částka, případně limit pojistného plnění“. Jak ČNB vysvětluje: „V rámci povinnosti jednat s odbornou péčí tak má distributor doporučit takovou pojistnou částku, která se maximálně blíží předpokládané hodnotě pojišťovaného vozidla (…)“, takže pojistná částka u „HAV“ musí být uvedena v doporučení.

Novinky v kryptoaktivech

Dne 30. 12. 2024 vstoupilo v účinnost nové evropské nařízení ke kryptoaktivům MiCA (2023/1114), jehož účelem je komplexní právní rámec pro úpravu kryptoaktiv na území EU. Úprava se týká především vydávání kryptoaktiv, jejich veřejného nabízení a služeb s nimi souvisejících. Tento článek je obecným úvodníkem k tomuto tématu.

Nejprve je vhodné si stanovit, co znamená kryptoaktivum. Definice je velmi široká a zní: digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo pomocí podobné technologie. Jednoduše řečeno digitální vyjádření hodnoty nebo práva. U kryptoaktiv se řeší primárně jejich veřejné obchodování.

Úprava MiCA se týká zejména vydavatelů kryptoaktiv (crypto-asset issuers, CAI) a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy (crypto-asset service provider, CASP). Službou související s kryptoaktivy je například úschova, směna za peněžní prostředky, předávání pokynů k obchodům, poskytování poradenství, provozování obchodní platformy (kryptoburza) apod.

Pro výše uvedené účely si budou muset nově CAI a CASP žádat o oprávnění k výkonu činnosti do 31. 7. 2025. Pokud tak neučiní, mohou bez oprávnění vykonávat činnost nejdéle do 1. 7. 2026. To znamená, že nově budou muset mít CASP k výkonu činnosti oprávnění (licenci) udělené ČNB (v ČR) nebo jiným příslušným úřadem, pokud by měli sídlo v EU. Bez tohoto povolení nebude možné poskytovat služby na území EU. Evidenci licencovaných subjektů by měl podle MiCA vést ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), je však pravděpodobné, že licencované subjekty v ČR budou v seznamech ČNB. První obdržené licence lze očekávat v průběhu tohoto roku.

Aby bylo kryptoaktivum přijato k obchodování, musí jeho vydavatel (CAI) vypracovat bílou knihu (white paper), oznámit ji orgánu dohledu a zveřejnit na svých webových stránkách. Bílá kniha obsahuje mimo jiné údaje o kryptoaktivu, jeho vydavateli, osobě usilující o obchodování (je-li rozdílná do vydavatele), projektu, technologii kryptoaktiva, právech a povinnostech z něj plynoucích a rizicích s ním spojených. Pro analýzu kryptoaktiv slouží bílá kniha jako základní zdroj informací, obdobně jako například emisní podmínky / prospekt u dluhopisů.

MiCA se neuplatní na veškerá kryptoaktiva. Neuplatní se mimo jiné na tokeny vázané na aktivum (např. ETF). Poté například v situacích, kdy je kryptoaktivum bezplatné, vázané na omezenou síť obchodníků na základě smluvního ujednání nebo souvisí s existujícím zbožím či provozovanou službou. Jsou další specifická kryptoaktiva, jako je bitcoin, na něž se MiCA uplatní jen zčásti, neboť se jedná o zcela decentralizované kryptoaktivum, a řeší se zejména činnosti s nimi související, kdy CASP stále oprávnění potřebují (pro úschovu, činnost burzy, přijímání a předávání pokynů apod.).

Co z MiCA vyplývá? Nově budou licencovaní obchodníci a kryptoburzy. Kromě toho bude i evidence subjektů nesplňujících pravidla ke kryptoaktivům (povede ESMA). Půjde tedy ověřit, zda subjekt splňuje podmínky pro činnost CAI nebo CASP, podle veřejného seznamu, až bude vytvořen. Dále je důležité zmínit, že pro distribuci není možné uplatnit institut vázaného zástupce. Nelze tedy předávat pokyny klienta a klient musí zadat CASP pokyn sám.

Benefity pro zaměstnance a společníky

Od 1. ledna 2025 mohou společnosti poskytovat benefity zaměstnancům ve dvou kategoriích.

První kategorie se týká volnočasových benefitů zaměřených na sport, kulturu, vzdělávání či cestování, a to do limitu poloviny průměrné mzdy, tedy až 23 278 Kč ročně. Druhá kategorie zahrnuje zdravotní benefity, které pokrývají zdravotní služby a zdravotnické prostředky na lékařský předpis, s maximální roční hranicí 46 557 Kč, což odpovídá průměrné mzdě. Celkově tak mohou zaměstnanci získat benefity až ve výši téměř 70 tisíc korun ročně, přičemž tyto částky mohou být za určitých podmínek pro firmu daňově uznatelné a firma z nich nemusí odvádět daň z příjmů ani sociální a zdravotní pojištění.

Nad rámec těchto benefitů lze v rámci daňové uznatelnosti využít stravenkový paušál. Podmínky daňové uznatelnosti na straně zaměstnance jsou:

• odpracovat alespoň 3 hodiny během směny,

• během směny nesmí vzniknout nárok na stravné,

• maximální výše daňově uznatelného základu je 123 Kč, přičemž tato částka musí odpovídat 70 % příspěvku zaměstnavatele – optimální příspěvek zaměstnavatele byl tedy pro rok 2025 stanoven na 177 Kč.

Otázkou je, zda ho mohou čerpat i jednatelé a jakým způsobem lze tento nástroj efektivně využít. Pro nárok jednatele na stravenkový paušál musí být jeho výkon práce definován v příslušné smlouvě. Podmínkou daňové uznatelnosti je, aby jednatel odpracoval alespoň 3 hodiny v daném dni.

Jednatelé, tak jako zaměstnanci, mohou rovněž využívat příspěvky na penzijní připojištění (DPS, TF), dlouhodobý investiční produkt (DIP) a životní pojištění. Společnost jim může přispívat v součtu až 50 000 Kč ročně, přičemž tento příspěvek je osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Jednatelé společnosti mohou těchto výhod užívat na základě smlouvy o výkonu funkce. Výše odměny zde nehraje zásadní roli, klíčové je splnění podmínek stanovených zákonem.